Angličan, Australan a Jihoafričan sedí v jednom londýnském baru a popíjejí pivo. Jihoafričan dopije, vyhodí sklenici do vzduchu, vytáhne pistol, vystřelí, sklenice se rozsype na malé kousíčky a on říká: „My v jižní Africe máme tak levné sklenky, že nepotřebujeme pít z jedné dvakrát.”
Australan na něj chvíli zírá a pak udělá to samé a povídá: „My v Austrálii máme tolik písku na výrobu skleniček, že taky nepotřebujeme pít z jedné dvakrát.”
Angličan zůstane chladný. Vypije pivo, vyhodí sklenici do ... pokračování

V podniku ČKD se na dvoře válí dlouhá, železná roura. Mistr se rozhodne, že ji nechá uklidit a zavolá proto vietnamského dělníka a povídá mu: „Li, vezmi si k ruce své bratry Pinga a Ponga a odneste tu rouru.”
Za chvíli se Li vrátí a povídá mistrovi: „Šéfe, moc těžký!”
Mistr mu tedy poradí, ať si vezme další tři Vietnamce a zkusí to znovu. Li je za deset minut zpátky a zase povídá: „Šéfe, moc těžký!”
Mistr je už naštvaný a odsekne mu, ať si vezme s sebou všechny Vietnamce, co potká a odnesou tu r... pokračování

Ivan a Voloďa opravují žumpu. Ivan vleze do těch hoven, nadechne se a ponoří se. Za chvilku se vynoří a povídá Voloďovi: „Voloďo, podej mi klíč číslo 12.”
Ivan vezme klíč, nadechne se a ponoří se zpět do těch hoven. Za chvíli se vynoří a chce klíč číslo 10. Poté, co žumpu spraví, vyleze ven a povídá: „Vidíš, Voloďo, kdyby ses ve škole pořádně učil, nemusels jenom podávat klíče...”

Chlápek přijde se ženou do luxusního obchodu s kožešinovým zbožím. Obrátí se k prodavači a říká: „Ukažte mi, prosím, nejlepší kožich ze sobola.”
Prodavač zmizí vzadu a vrátí se s nádherným dlouhým kožichem. Zatímco si ho paní zkouší, prodavač se nakloní k chlápkovi a šeptá mu: „Konkrétně tenhle kus je za tři sta padesát tisíc korun.”
„Žádný problém, hned vám vypíšu šek.”
„Výborně, pane. Dnes máme sobotu, to znamená, že v pondělí si můžete pro kožich přijít, až budeme mít ověřeno krytí šeku.”
Tak... pokračování

Mladá pohledná dívka se ptá ve zverimexu: „Máte nějakého barevného ptáka?”
„Byl by,” zírá na ni postarší prodavač.
„A stál by...?” zeptá se dívka.
Prodavač na ni stále upírá oči: „Stál by.”
„Promiňte, vidím, že si nerozumíme,” nakrkne se holka. „Já myslím jako kolik?”
„Ano,” usměje se na ni nadrženec, „jako kolík, milá slečno!”

Chlapík kupuje od staré rumunské handlířky koně.
„Kolik za něj chcete?” ptá se.
„Dvacet tísíc.”
Chlap si ho prohlédne a konstatuje: „Je nějak vyhublý.”
Rumunka zuřivě gestikuluje: „On néni vyhublý, on štíhlý.”
„A kulhá!” pokračuje chlápek.
„On nekulhá,” rozhazuje rukama Rumunka, „on takovou zvláštní chůzi mít.”
Takhle to pokračuje dál, chlapíkovi se pořád něco nezdá a handlířka mu pořád tlačí nějaké klíny, a že se na něm má projet, že prý uvidí, jaký je to skvělý kůň. Chlapík teda sedne na koně,... pokračování