Manžel navštíví doktora své ženy.
Doktor: „Tak ten test jsme u vaší paní provedli. Bohužel se nám ale pár výsledků promíchalo. Vaše manželka má buď Alzheimerovu chorobu, nebo AIDS.”
„Co budu proboha dělat?”
„Nejlépe když uděláte se svou paní výlet a vysadíte ji někde daleko od domova. Když najde cestu domů, už bych s ní nespal!”

Blázni v léčebně si myslí, že jsou listí, tudíž si vyskočí na lustry. Přijde je zkontrolovat psychiatr. Vejde do prvního pokoje a zvolá: „Podzim!”
Blázni spadnou. Vejde do druhého pokoje a zase: „Podzim!”
Blázni se opět pustí lustrů. Ve třetím pokoji psychiatr znovu opakuje: „Podzim!”
Nic. Blázni jako by neslyšeli. Psychiatr: „Podzim, blázni, je podzim!”
Opět nic. Tu se ozve jeden z bláznů a volá: „My jsme jehličnany!”

Ptá se novopečený soudce staršího kolegy: „Mám tu chlapa, co byl dopaden, jak načerno pálí slivovici, kolik mu mám dát?”
„Rozhodně ne víc, než stovku za litr!”

Přijdou manželé k rozvodovému soudu. On má 95 let a ona má 92 let. Na otázku „Proč se chcete rozvést?” on odpověděl: „Pro nepřekonatelný odpor.”
„Proč jste se tedy nerozvedli dříve?”
„Nechtěli jsme to kvůli dětem,” vysvětluje ona.
„Kvůli dětem?” ptá se soudce.
„My jsme, prosím, čekali až zemřou,” odpovídá on.

V soudním procesu provádí vrahův obhájce křížový výslech patologa: „Než jste podepsal úmrtní list, zkontroloval jste puls?”
„Ne.”
„Poslechl jste si, zda mu tluče srdce?”
„Ne.”
„Provedl jste zkoušku dechu?”
„Ne.”
„Takže, když jste podepsal úmrtní list, nebyl jste si jistý, zda je ten člověk mrtvý, že?”
„No, řeknu to takhle: Mozek toho chlapa jsem měl v piksle na stole. Ale je možné, že běhá někde venku a věnuje se právu.”

Právník prováděl křížový výslech svědkyně: „Říkáte, že jste se stavěla u paní Michálkové doma hned po snídani. Pověděla byste porotě, co vám řekla?”
„Námitka, vaše ctihodnosti,” vykřikl druhý právník.
Následovala dlouhá diskuze mezi právníky, zda je otázka přípustná nebo ne. Po čtyřiceti minutách nakonec soudce rozhodl, že otázku připustí.
„Tak,” pokračoval první právník, „odpovězte prosím na otázku: Co řekla paní Michálková, když jste k ní třetího prosince po snídani přišla?”
„Nic, nebyla zrovn... pokračování